24. 11. 2014

O polární záři

Sice tu sníh (už zase) nemáme, ale dny se krátí naprosto neúprosně. To má jednu výhodu - na východ slunce si můžete klidně přispat, dneska byl v 10:15 (cca). Jezdit někam na výlety se moc nevyplatí, protože toho moc nestihnete, dneska zapadalo slunce v 15:35 (cca). Teda, to by dneska muselo nějaký svítit, no.

Z posledního lovu

Co jsme ale začali podnikat - a dost tomu napomáhá, že má Daniele vlastní auto, je noční lov polárních září. Když je jasná obloha, je skoro téměř jistý, že nějakou uvidíte, třeba slabou, ale uvidíte. Větším problémem se tak stávají mraky. V posledních 5 dnech jsme tu měli štěstí, obloha byla převážně jasná a my se mohli těšit z přírodní show. Často je polární záře vidět jen jako rozmazaná šmouha na obloze, co vypadá jako obří mrak.. teprve delší expozice většinou odhalí, co to je.

17. 11. 2014

O koních

Jsou věci, které jsou pro Island typické -  krajina, kterou známe z fotek. Ryby, jejich všudypřítomný smrad v některých menších městech a rybí speciality (třeba hákarl). Ovce, který najdete na těch nejnemožnějších místech a divíte se, jak se tam proboha dostaly. No a koně. To, co vypadá na první pohled jako poník v mnoha barvách, je ve skutečnosti kůň, kterej toho zvládne víc než spousta normálních koní z Evropy. Čím víc o nich zjišťuju, tím větší mají můj obdiv nejen pro jejich sílu a živost, ale taky klidnou povahu a neuvěřitelnou inteligenci.


18. 10. 2014

Dettifoss

To je vodopád. Bystré hlavičky si jistě všimnou, jak se islandsky řekne vodopád. "Detti" znamená pád. Padající vodopád. No, když myslíte...

Den jsme začali cestou do Húsavíku. Druhé největší město tady na severu a je toho v něm trochu víc, než v sousedním Dalvíku. Velrybí muzeum, fakt dobrý fish and chips a vcelku hezký přístav s horama v pozadí. Určitě tam toho je víc, ale tohle je všechno, co si momentálně pamatuju. Tak aspoň nějaký fotky. Sice jen z přístavu, ale...


17. 10. 2014

Mývatn

Mývatn je jezero tady u nás na severu, 100 km východně od Akureyri. Najdete okolo něj pár zajímavostí, takže nakonec je to vždycky výlet na celý den.. pokud počítáte i koupel v místních lázních.
Nebyla jsem tu poprvé, ani podruhé, ale potřetí. Dvakrát za krásného slunečného počasí, jednou na přelomu podzimu a zimy, rozuměj teď. Počasí slunečné nebylo ani omylem, ale došli jsme poznání, že na Mývatnu prostě neexistuje špatný počasí. A jestli jo, tak se před ním můžete schovat do tý teplý vody, žejo.



Když to vezmeme po jižní straně směrem na východ, tak je pořadí následující:

16. 10. 2014

Tröllaskagi

Název tohohle poloostrova jsem, popravdě, viděla jen na jedné jediné mapě a to u Mandy v pokoji. Strýček Google tvrdí, že je to název správný, tak asi jo.

O co jde? O poloostrov mezi "naším" fjordem a tím vedlejším (Ejayfjördur a Skagafjördur), který se dá celý objet. Největší města jsou Dalvík (kde kromě rybího smradu a ještě víc smrdící velrybí čelisti není nic) a Siglufjördur, kde mají naprosto boží pekárnu a je to taky výchozí místo několika hiků na různé strany. Krásné staré domky tomu navíc dodávají šmrnc.

Zuzce přijela ze Slovenska kamarádka Soňa, tak jsme nabalily auto a vyrazily. První zastávka byl Hofsós se sice malým, ale o to kouzelnějším bazénem.Pak už jsme to šupajdily okolo celého fjordu před právě Siglufjördur a Dalvík do Hjalteyri, kde Zuzka před začátkem školy couchsurfovala. Mj. tu byla taky jedna z největších továren na zpracování sledího oleje a dodneška se tu suší ryby a to včetně slavné místí pochoutky rotten shark.


Hofsós

Hofsós

Hofsós

Hofsós

Siglufjördur

Siglufjördur

Hjalteyri



8. 10. 2014

Podzim..

... je tu nádhernej i když stromů je pomálu. Btw, za těma mrakama, ze kterejch kupodivu nic nepadalo, se schovávaj hory.

6. 10. 2014

Kopec na druhé straně fjordu

Ráda bych sem napsala, jak se vlastně jmenuje, ale pravda je taková, že to nevím. Snaha najít jméno vyšla vcelku naprázdno, obzvlášť, když tu nemám pořádnou mapu ;) Na ten kopec ale koukám každý den z okna pokoje a tak mě řádně dráždil už přes měsíc.

Každopádně - vzali jsme s Ondrou kola a vyjeli. 15 minut směrem na Mývatn, za mostem doprava a pak doleva a doleva zatáčkou nahoru. Po krátké chvíli, kdy jsme čekali, že to nahoru vezmeme freestyle nás čekalo překvapení - ona tam vedla turistická značená cesta! Značená znamená v místní řeči to, že hledáte žlutý tyčky, ale i to je výraznej pokrok oproti nedávnému "hledejte ovčí stezku a tou běžte dolů do údolí". Jenže tam stejně jiná možnost nebyla.

Cestou nahoru jsme často zastavovali kvůli jedinému důvodu - mrakům. Přicestovaly sem znečištěné mraky z erupce. To oranžový tam samozřejmě nemá být a slunce na nás svítilo úplně, ale úplně červeně. Co v nich bylo, se taky snažím zjistit.. marně. Jestli to někdo tušíte, tak mi, prosím, dejte vědět. Díky! :)

Díky výhledům a fotožním hodnotím pěti fjordíčkama z pěti a tentokrát radši nechám mluvit fotky.

fotil Ondra.. ale to je asi jasný :)

fotil Ondra