Nebyla jsem tu poprvé, ani podruhé, ale potřetí. Dvakrát za krásného slunečného počasí, jednou na přelomu podzimu a zimy, rozuměj teď. Počasí slunečné nebylo ani omylem, ale došli jsme poznání, že na Mývatnu prostě neexistuje špatný počasí. A jestli jo, tak se před ním můžete schovat do tý teplý vody, žejo.
Když to vezmeme po jižní straně směrem na východ, tak je pořadí následující:
1. Pseudokrátery u Skútustadir
Ne, nejsou to skutečné krátery. Fakt ne. ale vzniklo to neméně zajímavě - to když se rozpustilá láva rozhodla vylízt na povrch bahnem, bažinama nebo podobnýma mokrostma. Pak se rozhodla, že si tam udělá bublinu. Jenže jako většina bublin to samozřejmě prasklo a zůstaly tam tyhle kráterky. Představa bubliny o průměru třeba 20 metrů a o teplotě bůhví kolika vůbec stupňů je naprosto boží. Nebo možná vlastně ne. V létě se tu pasou ovce a je to celý porostlý trávou.
2. Höfdi
Taková zastávka nezastávka. Höfdi je mimojiné taky ten velký bílý dům v Reykjavíku, kde jakoby skončila studená válka. Tady, na Mývatnu, je to vcelku malý zahradoles s pěkným výhledem na jezero a na skalky. Pro zkrácení dlouhé chvíle v nich můžete hledat srandovní tvary.
3. Dimmu Borgir
Tohle je zrovna atrakce, kterou asi znovu vidět nemusím. Jsou to lávové útvary a prý tu žije 13 vánočních trolů. O islandských vánocích někdy jindy. Vede tu skrz několik různých cestiček, takže si můžete vybrat, kudy chcete jít. Fotka ve skalním okně - ne tomto - je skoro povinná (ne, nemám ji tu :)
4. Hverfjall
Tohle je kráter. Ta velká černá hromada suti, která je odevšad vidět je vedlejší kráter místní sopky Krafla, starý asi 2500 let. Když jsme vylezli nahoru, pořád to byla jen hromada šutrů, jejíž vnitřní průměr je cca 1 km, což je dost působivé a upřímně by se mi dolů vlastně vůbec nechtělo. Jako vlastivědnou procházku doporučuji, ale obdivovat je to nejlepší asi z dálky. V zimě to má ale svoje kouzlo a jakmile na to sedne bílý poprašek sněhu, vypadá to hnedle jinak!
 |
| Vnitřek kráteru je, jako zbytek, černý. Blbě se to fotí. |
5. Grjótagjá a Stóragjá
Jsou to dvě jeskyně, které jsou naplněné horkou vodou. Dříve byla jedna pro dámy, druhá pro pány. Pak se v tajemných hlubinách podzemí v druhé polovině 20. století něco stalo (vulkanická činnost) a teplota vody se rázem vyšvihla na 60°C, v čemž se samozřejmě nedá koupat. dneska se teplota stabilně pohybuje mezi 41 - 43°C, což už se dá vydržet. Místními. Koupat se v tom sice oficiálně nesmí, ale Zuzčino setkání s ne úplně oblečenými Islanďany tvrdí opak. Taky se tu točila scéna z Game of Thrones - ta, kde Jon snow nakonec přeci jen něco ví...
A proč že tu je ta teplá voda? To je ta nejlepší část příběhu. Je to na zlomu litosférických desek - Eurasijské a Severoamerické. Jo, dá se na každou stoupnout jinou nohou ;)
 |
| Grjótagjá |
 |
| Stóragjá |
6. Námafjall - Hverir
Pravděpodobně moje nejoblíbenější místo na Mývatnu. Je vděčné pro fotografa a taky se můžete trochu zasmát nad obličeji těch, kteří jsou tu poprvý. Ono to tu totiž smrdí sírou. Hodně. Tak moc, že většině lidí se po 15 minutách začne dělat zle a jsou nuceni k ústupu.. včetně mě teda :)
Je to sirné pole, činnost tu souvisí, jak jinak, s Kraflou a vaří se tu bahno, stoupá tu dým ze země (cože se jmenuje fumarola), tečou horké potůčky vody.
O kousek dál je odbočka, po které se dá dostat blíže Krafle, jezeru a Leirhnjúkur - relativně mladému lávovému poli, které hezky kontrastuje s okolní krajinou. Trochu se divím, že islandská národní barva není černá.
7. Mývatn Nature Bath
Je co dodávat?
 |
| Ještě že Bára s sebou tahá to GoPro... ;) |
Žádné komentáře:
Okomentovat