Začátek...

Jak jsem se dostala na čtyři měsíce na Island? Vlastně docela jednoduše - přes program Erasmus+. O tom, kolik mě papírování stálo nervů, času, samotných papírů a kdybych neměla tramvajenku, tak i peněz za lístky na MHD.. se asi radši nemá cenu zmiňovat. Přidání kouzelného znaku "+" za původní název prostě znamená, že se musí vytvořit kompletně celá nová sada formulářů, které do škol dorážejí s velkým zpožděním. Pro nerváčky jako já bájo. Podepsání nejdůležitějšího papíru den před odjezdem mi sebralo pár měsíců mýho drahocennýho života.

A proč Island? Vždyť už jsem tu byla, viděla skoro všechno, co se dá a pokojně (víceméně) se tehdy vrátila domů. Na přesnou definici síly přícucu mozkového klíštěte jménem Island jsem si ale musela počkat až do tohoto týdne:

"You just have to keep coming back. There is no other way."

Vyřknul ji jeden z instruktorů a průvodců raftingu Mike, který, ač běloch, je původem z Nairobi. Byla to vlastně odpověď na moji otázku, proč zrovna Island. No a když jsem otevřela svůj tři roky starý deníček z cesty po místních šotolinách, tak mi to bylo jasný. Konec je srdcervoucí a slzopudný a vyústil v nový zaplněný řádek v bucket listu o tom, že se sem chci vrátit na dobu delší, než tři týdny. Tak tohle už si můžu odškrtnout :)